Překvapivé šukání a zřezaný zadek

Večer si spolu šli jen tak lehnout. Lehnout a spát. Ve vší počestnosti. Jenže jemu to nedalo a poté, co mu strčila jazyk do pusy začal zlobit.

Hladil ji po tvářích, po rtech a viděl, že to není bez odezvy. Začal na ni mluvit, vyprávěl jí o věcech, které spolu dělali nebo dělat chtějí. A nasadil nejtěžší kalibr. Chytil ji pod krkem a strčil jí do pusy prst. Vlastně náhodou zjistili, že prsty v puse ji hrozně kopou a jemu se to neuvěřitelně líbilo. Snesla je hluboko, celá se chvěla, vzdychala a kopala nohama.

"Ty nohy budou v klidu. Okamžitě. Jestli ne, svážu ti je. Svážu ti klidně i ruce," pohrozil. Neodpověděla, věděl, že je ve stavu, kdy už odpovídat nebude. Nebyla toho schopná. Byla na pomezí mezi pádem do svého subího světa a rauše. Pokračoval v hlazení, občas jí zacpal pusu a nos a do toho jí šeptal, že kyslík určitě nepotřebuje. Milovali dušení a škrcení. Oba věděli, že si hrají s ohněm, ale oba se o to nehodlali nikdy připravit.

Zachvěla se, prudce se nadechla nohama zase kopala do matrace. "Takže ty nedáš pokoj? Nebudeš ležet v klidu? Jak chceš," procedil mezi zuby, vzal si do ruky folii a svázal jí nohy pevně k sobě. Totéž udělal s rukama. "Z toho se ti dostanu," zasyčela na něj. "Máš říct: z toho se ti dostanu, můj pane," provokoval. Nikdy po ní ve skutečnosti nechtěl, aby mu tak říkala. Nic proti lidem, kteří si říkají Pane a čubko, ale jim tohle vadilo, bylo to v jejich očí trapné a klišoidní.

"Nasrat," vyprskla a zkusila na něj plivnout. Okamžitě jí ucpal ústa polštářem a znovu jí šeptal, jaký je kyslík nesmysl. Za čas byla znovu neschopná mluvit a on ji začal lechtat na bocích. Dobře viděl, že se snaží dostat ruce z folie. A podařilo se jí to. "Paráda, vykoledovala sis 100 na zadek. Páskem. A budeš hezky počítat. Zapíšeš si to hned do trestného sešitu," oznámil s úsměvem.

Její odpověď se reprodukovat nedá, ale byla přesně taková, jakou čekal. Miloval její nezkrotnost, jejího vnitřního spratka, kterého strašlivě rád krotil. Bez násilí, bez ponižování. Jejich souhra byla taková, že něco takového nikdy nepotřeboval. Po pár minutách hlazení a šukání krku prsty a po jejím obrovském orgasmu si všiml, že usnula. Nechal ji spát a těšil se na ráno.

Ráno pochopitelně v trestném sešitě nebyla ani čárka. Oba to věděli a on začal provokovat. Ze stovky se stalo dvě stě a ona se báječně zlobila. Po chvilce objímání si sama řekla, že chce na zadek. Hned. Nikdy by ji nebil jen proto, aby ji zbil a udělal bolest. Pohrdal lidmi, kteří bijí své subíky kvůli bolesti. Nepotřeboval si tím dokázat svou nadřazenost. Ale věděl, že ona dokáže překlopit bolest ve slast. Miloval její zadek se stopami po "bacátkách" jak říkali své bohaté sbírce nástrojů.

Vzal si pásek a chtěl, aby šla do ložnice. Ona zprvu odmítala, ale po chvilce souhlasila. Nechal ji, aby si lehla a chvilku se díval na její krásný, kulatý a pevný zadek. Vzal si do ruky řemen, měl krásný, na míru udělaný opasek od šikovného brašnáře. V hlavě měl její větu potom, co s ním poprvé dostala. "Bylo to, jako by mě hladil samet," řekla mu tehdy.

Uhodil ji, zprvu zlehka a jen koncem pásku. Ale věděl, že tohle stačit nebude. Přeložil řemen na půl a uhodil jím o sebe. Ozvalo se prásknutí a ona sebou trhla. Věděl, že je jeho. Rána za ranou dopadala na zadek, který pomalu, ale jistě rudnul. Po pár minutách se začala smát. "Více, dej mi více, ještě," křičela na něj a špulila zadek.

Věděl, že se blíží do rauše a bez milosti pokračoval. Cítil, že je zpocený a neměl tušení, kolik uplynulo času. Přestala mluvit a jen vrčela a dál vystrkovala zadek. Povadla, celá klesla na postel a ležela jako panenka. Nepřestal. Věděl, že nesmí. Ještě pár desítek ran a ozvalo se její tiché dost. Bolest vyhrála. Byla z rauše venku, byla spokojená, šťastná a byla jen jeho.

Zahodil pásek na zem a klekl si k ní. Hladil rudý zadek a tiše na ní mluvil. Lehl si k ní, objímal jí a nechal rozpustit všechny emoce. "Mám ráda všechno. Rákosky, plácačky, důtky, ale ten řemen je ze všeho nejlepší," šeptala mu.

Dali spolu kávu a cigaretu a ona se na něj zvědavě podívala. "Jak jsi na tom ty," zeptala se. Popravdě jí odpověděl, že je před explozí. Vyzvala ho, aby šel do ložnice. Nechala ho, aby se položil na postel a sedla si k němu. Začala ho líbat, hladit, škrábat a do ruky si vzala jeho ptáka.

Nechal ji, aby ho dráždila, ale jeho vnitřní zvíře se probralo a on ji začal škrábat a plácat přes prsa. Občas uhodil rukou do matrace a byl ve stavu přetlakovaného kotle. Sotva si ho vzala do úst, chytil ji pevně za vlasy a začal jí šukat krk. Oběma se to líbilo a oba si to užívali. Jenže to ráno bylo jiné. Začala si prsty dráždit kundičku a občas mu dala ochutnat. Nedokázal odporovat, jen vrčel a drtil jí v prstech prsa a zadek.
Všiml si, že si sundává šaty a za minutku na něm seděla. Začala ho šukat a on byl na vrcholu blaha. Nikdy nezažil lepší šukání. Cítil, jak se mu kolem ocasu pohybuje uzoučká, dokonale mokrá kundička. Chytil ji za prsa a silou je stiskl. Za chvilku jí uhodil přes zadek a pevně ji chytil za ruce. Pak převzal roli on. Chytil ji za zadek, znemožnil jí pohyb a začal ji rychle a prudce šukat. Nedalo se to vydržet dlouho, ale sakra, dělalo to oběma tak dobře.

Potřeboval se udělat, potřeboval. Ale chtěl si to užít co nejdéle. Zacpal jí pusu a začal ji dusit. Nepřestával ji přitom šukat. Jakmile sundal ruku z její pusy, vnímal, že na něj mluví. "Stříkej, udělej se do mě," sténala a sama byla na vrcholu blaha. Začal jí plnit a za pár sekund se k němu přidala i ona. Zhroutila se na něj a oba pomalu nabírali dech.

"Takže já tě hodinu biju, pak skoro hodinu šukáme, a ještě si děláme plány na večer," škádlil jí. "Kdybys viděl, jaké zvíře si měl v očích. Moje zvíře. Nebojím se ho, mám ho ráda," odpovídala mu mezi polibky.

🕙 Přidáno dnes📂